Čtrnáct let a každý obrázek se vrátil domů

Díl 14 ze 15 — ./blog.sh v1.0

V roce 2012 jsem dal fotku na Instagram. Odkaz pořád funguje. Fotka ne.

Pokud jsi kdekoli mezi rokem 2010 a dneškem vedl blog, znáš to. Platformu někdo koupil, nebo změnila směr, nebo „ukončila část starší infrastruktury", a obrázky, které jsi vkládal z jejich CDN, se potichu proměnily v šedé obdélníky. Můj osobní archiv sahá čtrnáct let zpátky přes Tumblr, Twitter, Mastodon a pár dalších míst – a skličující počet jeho obrázků teď bydlí na adresách, které neodpovídají vůbec ničím.

Tady je, co tím myslím, z mého vlastního archivu. 22. února 2012 jsem publikoval blogový příspěvek #53: Messengers of Spring? a jeho fotku vložil rovnou z CDN Instagramu, jak to tehdy dělali všichni. Tohle je ten odkaz dnes:

Chybová stránka prohlížeče s hláškou, že IP adresu serveru distilleryimage1.instagram.com se nepodařilo najít
distilleryimage1.instagram.com, o čtrnáct let později

Všimni si, že to není ani zdvořilá 404. distilleryimage1.instagram.com se vůbec nepřekládá – fotka je pryč spolu s celým kusem infrastruktury, který ji kdysi servíroval. Příspěvek sám pořád žije, importovaný do tohoto enginu, bez té jedné fotky, kterou už nikdo nestáhne.

Tady je ta nepříjemná část: příspěvek byl můj. Fotka byla moje. Adresa nikdy.

Co s tím dělá importér

./blog.sh dodává importéry pro dvaadvacet zdrojů a všechny se řídí jedním tvrdohlavým pravidlem: média se vracejí domů. Každý obrázek, video a zvukový soubor se stáhne vedle svého příspěvku, do media.nosync/<rok>/<slug>/, a příspěvek od té chvíle odkazuje na místní kopii. Žádné hotlinky, žádná cizí CDN, žádné „tento obsah už není dostupný".

Pár detailů, které mám rád:

  • Stažené soubory se při příchodu měří. Sestavení odmítá vykreslit obrázek bez známých rozměrů – takže importér takový prostě nikdy nezapíše.
  • Neúspěšná stažení se opakují. A když soubor už opravdu nejde stáhnout, protože ho zdroj před lety smazal, přijdeš o ten jeden obrázek – ne o příspěvek.
  • Původ se stane štítkem. Naimportuj starý blog z Tumblru a každý příspěvek přistane se štítkem tumblr. Z tvého starého blogu se stane procházitelný archiv místo zipu v šuplíku.

Čísla

Ze skutečné migrace skutečného čtrnáctiletého archivu:

ZdrojPoložek v archivuPoznámky
Mastodon6 5912 984 odpovědí a 1 059 boostů záměrně přeskočeno
Pixelfed333dva účty, 571 mediálních příloh
Tumblr1 099čtyři samostatné blogy, s nimi se vrátilo domů 1 247 souborů médií
Twitter5 3882008–2022, v hromadě 1 134 odpovědí a 417 retweetů – a 610 souborů médií

Tady je hrstka z toho archivu – fotky, které strávily roky na té či oné platformě a teď žijí jako soubory vedle tohoto příspěvku:

Pražský orloj v noci
Orloj – Hipstamatic, 2019
Pražský hrad fotografovaný přes filtr tower
Pražský hrad – Hipstamatic, 2019
Věže kláštera Emauzy
Emauzy – Hipstamatic, 2019
Kovová plastika nasvícená v noci
Spholio, plastika v noci – 2022
Fotka pořízená telefonem Palm
Foceno telefonem Palm – 2019, protože archiv si nechává i podivné experimenty

Pointa

Nic z toho není chytré inženýrství. Stáhnout soubor a dát ho do složky je zhruba to nejpokročilejší, co výpočetní technika umí. Chytrou část odvedla každá platforma, která nás přesvědčila, že to není nutné.

Archiv je tvůj jen tehdy, když jsou tvoje ty soubory. Všechno ostatní je pronájem – a čtrnáct let je dost dlouho na to, sledovat, jak pár domácích zmizí.

Komentáře