Stránka, kterou cizí člověk otevře první

Sobota, LinuxDays v Praze, stánek přátel z OSCloudu – Mastodon, Pixelfed, PeerTube, Matrix, služby pro lidi, kteří chtějí mít svá data tam, kde na ně vidí. Celý den za jedním stolem a ani jedna přednáška. Tento engine tam byl poprvé naživo: na letáku a v hovoru pokaždé, když se řeč o Fediverse stočila k otázce „a kde bych psal?"

Čtyři pole na jednom A4

Leták je jeden list. Čtyři pole – psaní, stěhování, nasazení, web – a v každém výřez z terminálu a QR kód. Žádný z kódů nevede na stránku vyrobenou pro tu akci. Každý otevírá štítkovou stránku, kterou tento web už měl: /tag/authoring, /tag/migration, /tag/deploy, /tag/appearance. Vlastní archiv webu, seřazený podle toho, na co se u stánku lidé ptají, byl přistávací stránkou. Nic, co by den po akci zastaralo, se pro ni nestavělo.

Leták byl starší než čeština

Leták šel do tisku v polovině září, kdy byl druhý jazyk tohoto webu ještě otázkou, ne nastavením. Do soboty se otázka zodpověděla: vyšla 1.9, web byl čtrnáct dní dvojjazyčný a každý publikovaný příspěvek měl česká slova. Letáku to nikdo neřekl. Jeho čtyři kódy stále míří na anglické štítkové stránky – český leták, podaný českým návštěvníkům, přivedl každého z nich na anglickou stránku.

Mezi nimi a českou verzí stál malý přepínač v rohu banneru. Čtyři z nich ho našli. Ostatních patnáct ho nehledalo – a u tohoto publika je to očekávané číslo: na LinuxDays chodí lidé z IT a studenti, kteří čtou anglicky celý den a nemají velký důvod přepínat. Chyba byla skutečná. Její cena tady byla skoro nulová.

K čemu ten víkend byl

Devatenáct lidí z Česka otevřelo tento web během těch dvou dnů; víkend předtím to byli tři. Zdrželi se v průměru dvě a půl minuty a čtyři z pěti pokračovali za první stránku. Šestnáct vešlo hlavními dveřmi, deset si přečetlo úvod, tři otevřeli štítek psaní, dva stěhování, dva vzhled – a nasazení nikdo, což je spravedlivá recenze jednoho pole letáku. (Web ten víkend napočítal 328 návštěvníků. Tři sta z nich byl jeden robot, který ze Singapuru procházel rejstřík vyhledávače. Číslo, na kterém záleží, je to malé.)

U stolu na to došlo několikrát. Nikomu se tam nestěhoval archiv a nikdo nečekal, že si vestoje nainstaluje blogovací engine. Stánek je místo, kde se otázka vysloví nahlas – unese to můj blog, píše se z telefonu, kde to běží – a čtyři pole letáku jsou tytéž otázky v pořadí, v jakém obvykle přicházejí.

Web projektu se u stánku čte na telefonu, člověkem, který kvůli němu nepřišel, v jazyce, ve kterém zrovna myslí. Tentokrát byl web připravený a papír ne – a skoro nikdo si toho nevšiml, protože skoro nikdo na LinuxDays češtinu nepotřeboval. Stánek, kde angličtina není samozřejmost, by si toho všiml, a tam by mezera byla přesně jeden QR kód široká.