Štíteklokalizace⁵

Každá vlastnost na tomhle webu má stránku, která říká, co dělá. Méně jich říká, proč tu je, a skoro žádná, jaký byl týden před tím, než vznikla. Tahle část se psala jinde: na sean.cz, v archivu, ze kterého byl engine vyňat a na kterém každá změna přistane první, 6 655 příspěvků od roku 2003. Do minulého týdne jen česky.

Od 7. října se sean.cz čte i anglicky: 126 příspěvků, každý tentýž příspěvek jako český originál, jen se slovy v druhém jazyce, tak jak to druhý jazyk umí tady. Je mezi nimi celá série, která sleduje tenhle engine ode dne, kdy se na něj web přestěhoval, Nový Sean.cz: zatím jednadvacet dílů, červenec až říjen.

Pár míst, kde začít, pokud chcete ochutnávku a ne celý běh:

Sobota, LinuxDays v Praze, stánek přátel z OSCloudu – Mastodon, Pixelfed, PeerTube, Matrix, služby pro lidi, kteří chtějí mít svá data tam, kde na ně vidí. Celý den za jedním stolem a ani jedna přednáška. Tento engine tam byl poprvé naživo: na letáku a v hovoru pokaždé, když se řeč o Fediverse stočila k otázce „a kde bych psal?"

Čtyři pole na jednom A4

Leták je jeden list. Čtyři pole – psaní, stěhování, nasazení, web – a v každém výřez z terminálu a QR kód. Žádný z kódů nevede na stránku vyrobenou pro tu akci. Každý otevírá štítkovou stránku, kterou tento web už měl: /tag/authoring, /tag/migration, /tag/deploy, /tag/appearance. Vlastní archiv webu, seřazený podle toho, na co se u stánku lidé ptají, byl přistávací stránkou. Nic, co by den po akci zastaralo, se pro ni nestavělo.

Někdo přeloží své příspěvky, otevře českou polovinu webu – a menu pořád říká Writing, patička Links a na každé pilulce stojí anglický štítek. Příspěvky byly vždycky jen polovina toho, co čtenář čte. Zbytek je to, co web říká sám o sobě, a v 1.9 to má jazyk taky.

Někdo píše česky a část lidí, kteří by ho četli, česky neumí. Obvyklá odpověď je druhý blog – druhý archiv, druhá sada štítků, druhý feed – a do roka se ty dva rozejdou: příspěvek opravený v jednom a ve druhém ne, štítek přejmenovaný jen na jedné straně, čtenář, který přepne jazyk a ocitne se jinde, než čekal. blog.sh 1.9 odpovídá jinak: jeden web a druhý jazyk vedle něj.

Jediný způsob, jak přispět do ./blog.sh bez napsání jediného řádku Ruby, je přeložit ho – a je to jeden soubor YAML.

Všechno, co čtenář vidí – navigace, data, nadpisy archivu, pole hledání, výzva ke komentářům – pochází ze souboru lokalizace. Celý návod bydlí tady:

docs/localization.md – přidání jazyka do ./blog.sh

Tři věci to dělají opravdu snadným:

• Jazyk jsou data, ne kód. Zkopíruješ en.yml, přejmenuješ ho, přeložíš hodnoty. Žádné šablony se nedotkneš, žádné Ruby nečteš.
• Záložní hodnota funguje po klíčích. Napůl hotový překlad funguje od prvního dne – cokoli jsi ještě nepřeložil, se prostě ukáže anglicky, dokud se k tomu nedostaneš.
• Úplný musí být jen en.yml. Ten tvůj může růst tempem, jaké ti dovolí víkendy.

Angličtina, čeština a němčina už jsou v. Ten tvůj by byl čtvrtý.