Všechno ostatní v 1.10
Šest dílů pokrylo, o čem 1.10 je: archiv, který promlouvá, ikona místo terminálu, dveře pro programy, co teď výpis říká, uloženo beze změny a druhý jazyk, o vydání později. Tohle je zbytek, v pořadí, v jakém ho potká ten, kdo web provozuje. Většina z toho přišla ze dvou webů, které běžely na předběžné verzi od konce září, a od čtenářů, kteří si četli opravy oprav.
Průvodci
./setup.sh --help říkal, že každou otázku lze přeskočit. Pět nejde, dokud v nich stojí příklad ze šablony, a úvodní věta průvodce jmenovala čtyři z nich; teď jmenuje všech pět. ./style.sh zapsal půlku karty postranního panelu: kartu, jejíž jediná nutná odpověď – účet, adresa feedu, uživatelské jméno – zůstala prázdná, zapsal stejně. Nezapíše nic a řekne, která odpověď chybí. A preview na obsazeném portu vypsal „Serving at…" a stack trace; říká, že port je obsazený, a který zkusit.
Terminál
Jedna věc, jedno slovo. Fronta nabízela „[s] jiný čas" a „[n] vyřadit z fronty" pro to, čemu obrazovka příspěvku říká „[s] přeplánovat" a „[n] zrušit plán"; obě říkají to druhé, ve všech třech jazycích. Čeština navíc říkala dvojím způsobem příspěvku mimo výpisy a vrácení příspěvku z webu: je to „mimo výpisy" a „vrátit do konceptů" všude. Klávesy jsou klávesy, jaké byly.
Slug napsaný do výběru se nedal opravit za první písmeno: první klávesu přečetlo menu a zbytek řádku terminál, který umí vzít zpět jen to, co sám přijal. Celý řádek se čte po klávese; po smazání posledního písmene je menu zase tam. list --tag cats, s hodnotou jako dalším slovem, odpověděl celým archivem, list --tag= také; oba berou hodnotu, a prázdná je odmítnutí. Odstavec s neuzavřeným ** a lomítky za ním zasekl uložení na minuty; čte se najednou. A na disku, který nerozlišuje velikost písmen, se příspěvek vyžádaný jako Venku našel jako venku a dál se s ním zacházelo pod jménem, kterým byl vyžádán: smazaný šel do trash/2026/Venku a vrátil se jako Venku.json se slugem venku uvnitř, což tentýž archiv na Linuxu nepřečte. Příspěvek se hledá jménem na písmeno přesně, v archivu i v koši.
Fronta a cron
queue --json nese scheduler.last_run, null na blogu, na kterém frontu nikdy nic nespustilo. Tam příspěvek po svém čase už neříká „počkej na cron": říká, že frontu tady nic nepublikuje, a že se příspěvek publikuje přes ./blog.sh publish <slug>. Díváním se nic nepublikuje – publikace oznamuje.
Co obálka cronu odmítla, říkala na standardní výstup. Řádek, který průvodce předává cronu, si ten nechává v logu a pošle zbytek, takže odmítnutí publish-scheduled.sh nebo refresh-sidebar.sh nedošlo nikomu. Teď jde na chybový výstup. A web s kartou „V tento den" chce refresh-sidebar.sh v cronu i bez jiného widgetu: přepisuje soubor karty jednou denně, za každý jazyk. Skript zanechá okamžik, kdy běžel, a doctor řekne, když je karta zapnutá a nic ji nespouští – bez toho ukazuje karta den posledního sestavení a další den je pryč.
Stránka
banner.show_image: false: hlavička bez obrázku. Krátké jméno a popis stojí na stránce samé, v jejích vlastních barvách textu, a celá hlavička je dál odkaz domů. Značkování je bannerové s vyňatým <img> a ničím jiným nehnutým, výchozí pravidla pro něj neváží nic, takže skin, který si hlavičku kreslí sám a obrázek schovává, vypadá přesně jako dřív – jen jeho čtenáři přestanou stahovat soubor, který jim nikdo neukázal. banner.src zůstává: je to i obrázek, se kterým se sdílí stránka bez vlastního.
Rejstřík štítků má cestu k písmenu: nad seznamem písmena, pod kterými štítky jsou, každé odkaz na svůj pás, za slovy „přejít na písmeno". Řazení podle počtu pásy nemá, takže přepínač řádek odloží, dokud je to řazení ukázáno. Vlákno komentářů se čte jako rozhovor: odpověď na něčí komentář, ne na příspěvek, je zasazená pod něj – o jeden krok, ať jde výměna jakkoli hluboko. V živém vlákně to stránka čte z vlákna; na moderovaném webu zapíše cron do comments.json reply: true, takže odsazení se objeví s příštím obnovením. Pro skin comment--reply.
Tahák měl v oddílu o obrázcích zdroj a větu a nic k vidění. Teď kreslí obojí – obrázek s popiskem a galerii na šířku vedle na výšku, což je přesně ten výřez, který odstavec nad ní popisuje – ze dvou kreseb pod kilobajt. Jeho obsah ztratil dva oddíly, upoutávku z 1.5 a kartu odkazu z 1.7; jsou zpátky. A příručka ke skinům od 1.3.2 radila na první kartu selektor :first-child, kterému nikdy žádná karta neodpovídala, protože nadpis výpisu stojí v <main> první; říká :first-of-type.
Obrázky a soubory
.jpg) – tak telefon pojmenuje druhé stažení – bylo odmítnuto jako obrázek uvnitř odstavce, i když stálo samo na řádku, a příspěvek, který takový soubor už měl, se nedal uložit z vlastního textu. Jméno smí nést pár závorek, u obrázku, klipu i přílohy. Nový soubor poslaný pod jménem, které příspěvek už má, byl bez slova ignorován: příspěvek si nechal svůj obrázek, což je pravidlo, a soubor zůstal ležet v incoming/. Odpověď to řekne ve warnings a soubor uklidí. Řádek začínající // editor při uložení zahodí a tahák to o každém textu říká; v souboru předaném add se uložil jako odstavec a s publish: yes stál na stránce. Soubor se čte tak, jak se čte buffer editoru. A přestěhovaná instalace ztratila upoutávky: export zapisuje //--more--// jako <!--more-->, řádek, kterým Jekyll i Hugo končí úryvek, a import ho nečetl zpátky. Čte se jako konec upoutávky, z exportu tohoto enginu i ze stromu kteréhokoli z obou.
Cena
První nasazení po přechodu na 1.10 pošle skoro každou stránku jednou: výpisy, karty a nadpisy říkají víc. Studené sestavení stojí o pár procent víc než v 1.9; sestavení z cache stojí, co stálo, takže obyčejný den publikování se nemění.
Úplné poznámky, všechno, v CHANGELOG.md pod 1.10.
Komentáře