Všechno ostatní v 1.9

Pět příspěvků pokrylo to, o čem 1.9 je: příspěvek ve dvou jazycích, web v jazyce stránky, co leží v cíli nasazení před prvním nasazením, hosting, který umí jen FTP a jednu zkratku v telefonu místo dvou. Tenhle je zbytek, v pořadí, v jakém ho provozovatel potká. Většina z něj přišla od dvou lidí, kteří 1.9 nainstalovali od nuly a upgradovali kopii webu o 6 600 příspěvcích, přesně podle dokumentace.

Nastavení

./setup.sh se nejdřív zeptá, jakým jazykem mluvit, a od další obrazovky jím mluví – úvod dřív zůstával anglicky nad českým během, protože zazněl ještě před volbou. Dokud jsou jméno webu, jeho zkratka, popis, autor a adresa pořád příklady ze šablony, Enter je jako odpověď nevezme: adresa musí být tvoje, nebo http://localhost:8000, když to jen zkoušíš na tomhle počítači. Adresář pro nasazení zadaný jako ~/www se zapíše celý a výzva, která při psaní nic neukazuje, teď řekne, co do ní vešlo – délku a poslední dva znaky, dost na to, aby se přístupový token dal odlišit od klientského klíče vedle něj, a málo na to, aby prozradila kterýkoli z nich. Token vložený s mezerou na začátku nebo na konci se před uložením ořízne.

Esc nic nedělá

U otázky „sestavit a nasadit web teď?“ Esc dřív odpověděl ano a nasadil; na rozcestí příspěvku otevřel editor; v otázce, do které se píše, zapsal do site.yml neviditelný řídicí znak. Teď Esc všude odejde, aniž by cokoli udělal – v otázce, do které se píše, je to Esc a pak Enter, protože terminál tam čte celý řádek. A q už nezavírá nabídku: v nabídkách byl druhým Escem, a jinde ne.

Příkazová řádka

./blog.sh rebuild --help web sestavil a nasadil a rebuild --force – opakované spuštění, o které si říká pojistka samotného nasazení – se bralo jako nic. rebuild teď přijímá --full a --force a všechno ostatní odmítne jménem, a rebuild, jehož sestavení selhalo, končí kódem 1. Překlep v příkazu řekne, že takový příkaz neexistuje, a nabídne nejbližší, místo aby nechal přejet celou nápovědu.

Vlastnosti konceptu

Obrazovka vlastností ukáže, kde si koncept přečíst, celou adresu i na 80 sloupcích, a [q] tu adresu pošle do telefonu jako QR kód – přečíst si koncept v telefonu dřív znamenalo nejdřív ho otevřít v editoru. [p] se před publikací a oznámením zeptá. A obrazovka přestala slibovat oznámení, které nic neodešle: na webu, který nikam neoznamuje, nebo který má síť nastavenou, ale token prázdný, to řekne.

Surfer 7

Surfer 7 v Cloudronu se přihlašuje jménem z Cloudronu a heslem pro aplikace a přístupový token, který braly všechny dřívější verze, už nepřijme. SURFER_USERNAME a SURFER_PASSWORD patří do env.sh; můžou tam být ještě před aktualizací appky, protože starší Surfer se do té doby přihlašuje tokenem. Odmítnuté přihlášení zastaví nasazení u prvního souboru a řekne, které z těch dvou bylo odmítnuto, místo aby u každého souboru vypsalo HTTP 401.

Z telefonu

Vedle jediné zkratky psací aplikace odešle text z Chrome i Edge: Chromium sdílí jen soubory, jejichž přípona je na jeho vlastním seznamu, .md na něm není a text byl odmítnut dřív, než se vůbec otevřel panel sdílení. Teď odchází jako .md.txt a přijímač mu .md vrátí. Tohle se našlo na telefonu s Androidem, u někoho, kdo vyzkoušel přesně to, co prohlížeč odmítá.

Co teď pojmenuje doctor

Backend nasazení, jehož program není nainstalovaný, místo aby to zjistilo až první nasazení po sestavení – i rclone ze snapu, který smí číst jen v tvém domovském adresáři. Neuzavřenou uvozovku v site.yml podle řádku, na kterém se otevírá, ne podle řádku, kde to parser vzdal. Jazykový soubor, ve kterém pořád zůstal text ze vzoru, i soubor, který zbyl po jazyku vyřazeném ze site.locales. Přepínač, který nezná: doctor --onlien dřív pustil kontroly bez sítě a o překlepu mlčel. Už neodškrtne identitu webu, dokud je autor pořád ten ze vzoru, a už netvrdí, že dodaná hlavička poskočí – místo jí drží jen poměr stran.

Drobnosti

Obrázek s popiskem v typografických uvozovkách – ![alt](01.png „Popisek“), jak píše každá klávesnice v telefonu – mířil na soubor, který nikdo nemá, a ze stránky zmizel. Každý vložený přehrávač kreslil černý obdélník na hostingu, který posílá přísnou Referrer-Policy, a přesně to je výchozí nastavení Surferu. Velikost souboru se ve všech jazycích psala s anglickou desetinnou tečkou. Import podcastu dal obálku pořadu nad každou epizodu. Ctrl+C opouštěl každou obrazovku ./blog.sh přes výpis zásobníku. publish --json odpověděl na nečitelné datum prózou a kódem 1, což telefon nerozezná od pádu.

Čeština v rozhraní

Čeština enginu říkala „post“ na víc než 300 místech, včetně nápovědy a návodu v editoru, zatímco weby, které staví, psaly „příspěvek“; web se „stavěl“, kde ho čeština sestavuje. Teď říká „příspěvek“, „sestavení“ a u rozepsaného příspěvku „koncept“ – v průvodci, na příkazové řádce, v psací aplikaci i v českém taháku. Klávesa zůstala d pro „[d] nechat jako koncept“. Skript, který čte český výstup, uvidí nová slova.

Studené sestavení stojí asi o 6 % víc než v 1.8, protože se každá stránka ptá, jakým jazykem mluví. Sestavení z cache stojí stejně, takže běžný den publikování se nezměnil.

Celé poznámky, všechno, jsou v CHANGELOG.md pod 1.9.